XIV. VŠESOKOLSKÝ SLET PRAHA 2006

TANCE DOMOVA (1.-7.7.2006)

skladba pro: Folklorní soubory ČOS a IPOS-ARTAMA

autoři: námět Jan Čumpelík, choreografie Anna Buroňová, Jan Miroslav Krist a Miloš Vršecký

hudba: lidové písně z Čech, Moravy a Slezska v úpravě Jana Rokyty a Miloslava Rychty

délka skladby 11:55 min.

hrají: cimbálová muzika Technik Ostrava a lidová muzika Rozmarýnek Praha

 pořádá:          Česká Obec Sokolská (ČOS)

 vystoupení:    6. 7. od 13.00 hod. hlavní vystoupení v II. programu

                         na stadionu Evžena Rošického na Strahově

Všesokolského sletu se zúčastnila pouze taneční část souboru a pouze 8 párů. Nepovinná byla účast na nedělním (2.7.) průvodu Prahou. Vydali jsme se do Prahy již v sobotu odpoledne, abychom mohli být přítomni slavnostnímu zahájení sletu v Sazka aréně, kterého se zúčastnili mj. Dana Zátopková, nejtěžší zápasník sumó Emanuel Yarbrough vážící 400Kg a jiní.

Stejně velkolepý jako gala večer byl i nedělní průvod Prahou, co se počtu účastníků týče! Podle reálných odhadů se průvodu zúčastnilo přes 20 000 lidí - sokolové ze všech žup v ČR, zahraniční sokolové i hosté sletu. Průvod procházel po trase Václavské náměstí – Národní třída – Smetanovo nábřeží – nám. J. Palacha, - Široká – Pařížská – Staroměstské náměstí. Po skončení průvodu jsme si zašli na pizzu a vydali se vlakem domů do HK.

Naše druhá výprava vyrazila do Prahy v úterý (4.7.) večer vlastním autobusem. Ubytování bylo zajištěno na VŠ kolejích na Jižním Městě. Nejnáročnějším dnem byla středa (5.7.), kdy jsme naši skladbu zkoušeli celkem 3x a to od ranního rozbřesku. Poprvé od 6.30 na Strahově proběhla zkouška pouze naší skladby, od 9.hod. se zkoušel popořadě celý II. program a od 14.hod (s určitým zpožděním) začala generální zkouška II. programu v krojích.

Naštěstí na čtvrteční (6.7.) hlavní vystoupení, vysílané Českou televizí od 13hodin, jsme se mohli dostatečně vyspat a nabrat tak dostatek sil. Počasí sletu přálo, možná až moc, vzhledem k 35° vedrům. Ale s tím si organizátoři poradili velmi dobře - po seřadišti jezdil kropící vůz, k osvěžení posloužil stan s pitnou vodou, pod stříkající vodou z hadice si hrály nejen děti a k dispozici byly po celý den minerálky.

Zatancovali jsme stejně jako ostatních 200 párů bez chyb a s výrazem, ovšem kamery si nás téměř nevšímaly. Po naší skladbě jsme si sedli na rozpálené tribuny vyhrazené pro účastníky sletu a vychutnali si zbývající skladby (Ta naše písnička česká, Rozkvetlá louka, Výlet s aerobikem, Zpěv naděje, Chlapáci II.) a slavnostní ukončení, při kterém vystoupil s krátkou zdravicí prezident Václav Klaus.

-AM-

Mezinárodní folklórní festival ve Strážnici  (22.-25.6.2006)

 pořádá:          Národní ústav lidové kultury (NÚLK)

 soubory:        z Čech a Moravy

                       zahraniční : Trienčan zo Slovenska, soubory z Venezuely, Kypru a Srbska

 vystoupení:    amfiteátr Zámek v pořadu FOS nazvaném Spojení-spojeni

                         a v pořadu Volná vystoupení

                         pódium na strážnickém náměstí (průvod) 

Komu se nechce tuto aktualitku číst, nechť přeskočí na konec ke shrnutí : 1větou! 

Cesta do Strážnice se díky dopravním zácpám před Brnem, o kterých jsme byly předem informováni a stejně do nich vjeli, protáhla na 6 hodin. Ale večerní pořad zahraničních souborů „Z krajin za obzorem“ jsme si vychutnali celý. 

Po skončení pořadu jsme vyjeli ubytovat se do nedaleké obce Bzenec. 9km cesta nám trvala více než hodinu! A to kvůli bludným semaforům a neznalosti bludné cesty. Krátká noc uběhla jako voda a  v 5.45 nás již  pověřený budík Péťa libým nekompromisním příkazem „vstávat!“ tahal z postele. Na snídani jsme dorazili v 6.45 první a na zkoušku od 8h v 7.40 také první, ale o to jsme byli požádáni. Do oběda jsme zkoušeli pořad FOS Spojení-spojeni spolu se soubory Vrtek, Ovčák a Čtyřlístek. Po obědě zbyla naštěstí chvilka času na siestu, kterou většina prospala v parku, neboť to nejnáročnější mělo teprve přijít.  

Průvod. Od 15 do 17 hodin. Tedy s přesunem na seřadiště necelé 3 hodiny na celém slunci. Naštěstí s námi šel velbloudek Karolínka (tanečnice DFS Červánek) s 6Kg hrbem plným jemně perlivé vody, která se dobře pije i do vlasů lije. V průvodu jsme vlivem aktivní konkurence sousedních souborů přidali při zpěvu na hlase a také tančili až se z nás minerálka kouřila. Průvod zakončil každý soubor krátkým vystoupením na pódiu na náměstí. „Ten průvod byl mnohem horší než naše vojenské cvičení!“, pronesla muzikantka Helča, budoucí vojenská lékařka.

Ač mnohé průvod vyčerpal, vystoupení v již zmiňovaném pořadu Spojení-spojeni se vydařilo. Nerozhodilo nás ani malé nedorozumění inspice, kdy místo nás nastoupil Vrtek. Ale ihned po nich jsme se mohli opět setkat v tanci Setkávání. 

Jestliže byli někteří po průvodu vyčerpaní, byli při sledování pokračujícího večerního programu Z krajin za obzorem a nočního programu „Folklor s hvězdičkou, aneb erotika ve folkloru“ doslova hotoví. Ale shlédnout noční pořad a neusnout se věru vyplatilo. Škoda jen, že jej není možné vidět ještě jednou. A tak jsme šli do postele opět až ve 2-3, ale spánku ze soboty na neděli nám bylo dopřáno o hodinu více.  

Pořad Volná vystoupení zahájila muzika písní Utíkej holka, utíkej. Následovaly tance Milování, Hulán, Pan Pavlík a Dupák. Výkon muzikantů i tanečníků byl tak dobrý, až z toho choreografa Martina a nedýchající Lenku zamrazilo v zádech. Za náš výkon jsme byli pochváleni. 

Zasloužené 2 hodinky volna před odjezdem domů jsme strávili obědem u jednoho z mnoha stánků, nákupem sladkých , slaných i tekutých vinných dobrot nebo osvěžením na koupališti. 

1 větou:

Sluníčko nám na festivalu ve Strážnici přálo až moc, práce bylo také moc a spánku trochu málo, ale stálo to za to! 

-AM-

Předpremiéra „Tanců domova“ Brno (10.-11. června)

Když jsme se v poledních hodinách vydali směr Brno, nikdo netušil, co nás čeká. V autobuse jeli krom Dupáků také Doubci a v Pardubicích a Slatiňanech jsme přibrali Formany. Cesta do Brna byla poklidná a po krátkém hledání cílového místa, jsme úspěšně dorazili na stadion dokonce s hodinovou rezervou. Mnozí ji využili k osvěžení, učení a jiní dospávali nenaspané.

Čekalo nás seznámení s tanečním prostorem, na který jsme si zvykali během hodinové zkoušky a přípravy na vystoupení a hlavně milé vítání s Milošem Vršeckým. Zpočátku orientace v prostoru vázla, ale nakonec i Miloš usoudil, že to umíme a mohli jsme se jít ubytovat, umýt a vyrazit na prohlídku města, která se protáhla do nočních hodin.

V neděli, po vydatné snídani, nás čekala poslední zkouška celého programu a po obědě průvod městem. Sluníčko nám moc nepřálo, ale nadšené tváře přítomných diváků stály za to! Při slavnostním nástupu všech vystupujících na stadión spoustu diváků příjemně zamrazilo.

Celý program pohladil všechny po duši a poté znaveni, vydali jsme se domů.

-LV-

XV. Mezinárodní folklórní festival Pardubice - Hradec Králové  (2.-4. 6.2006)

pořádá:          Ministerstvo kultury, města Hradec Králové a Pardubice, ARTAMA,

                       HKVS Adalbertinum, KD Dubina a další

soubory:        z Čech, Moravy, Slovenska, Polska a další

 místo vystoupení:   Pardubice – Pernštýnské náměstí, zámek a další

                                   Hradec Králové – Piletice, Klicperovo divadlo, Jiráskovy sady a další

 Ze zákulisí fs Dupáku z XV. MFF Pce-HK
Jako každý rok jsme se účastnili jednoho z největších folklorních festivalů u nás (min. u nás ve Východních Čechách). Obavy pramenily pouze z minulých propršených dní, jelikož většina vystoupení se konala venku, ale naštěstí se počasí umoudřilo. Vystupovali jsme na Pernštýnské noci. (K Martinovi nepřišla na tanec Dupák žádná holka a on stál zrovna hned vepředu, obličej všech tanečníků měl vzápětí takový kýžený veselý výraz, jaký si vždy Martin představuje. Nakonec i k němu doběhla jedna z „Dupaček“, a tak si zatancoval také. Jeden z přihlížejících dokonce řekl, že to byl dobrý nápad, jak tam ten tanečník zůstal sám a pak zasóloval uprostřed kruhu a na holku si zatleskal.  No, vida, třeba to někdy zase tak uděláme.) Na  druhý den jsme si užili i jiné festivalové akce, než vystupování. Účastnili jsme se tanečních a muzikantských dílen. Tanečníci se nestačili divit, kolik druhů polky se dříve tancovalo. Holt, jiný kraj, jiná polka a přitom pořád Čechy! Pak většina z nás shlédla  vynikající scénické formy v Klicperově divadle, odkud jsme se pak přesunuli do Piletic, kde začínal pořad Přijďte pobejt aneb smyslů plný večer,  který dělal náš Martin Samek, tedy náš vedoucí a zároveň člen souboru Dupák.  Na jevišti se střídaly muziky souborů. Některé soubory se neustále převlékaly z civilu do kroje a z kroje do civilu, či zůstaly napůl v kroji napůl v civilu, a tak to pokračovalo až do půlnoci.

-OŘ-

Národopisná slavnost v Kinského zahradě (21.5.2006)

Odjezd na tuto akci byl hodně časně ráno, takže ranní ptáčata mohla jásat a skákat, ostatní proklínali nejen svůj budík, když ráno zazvonil! Kolem šesté hodiny vyjel náš autobus přes zastávky Adal, Médium, Piletice, hlavní nádraží, Kukleny, směrem Praha! Cesta se nesla v duchu dospávání nenaspaného. To jsme ještě netušili, co nás čeká.

Při odchodu do šatny se Dupák rozdělil do dvou skupin! První „dívčí“ s Emilem si dokázala vyjednat šatnu hned pod pódiem a druhá „klučičí“ s Pavlou byla úplně na druhé straně areálu. Nikomu nebylo divné, že jedna skupina není s druhou… Ale téměř po hodině jsme se všichni našli – jen jsme neměli moc času zkoušet. Tak se alespoň určili páry na Sousedskou, aby se povedly zvedačky, ale Martinovi kalkulace nevyšly!

Celý program zahájil FS Rosénka z Prahy, po nich jsme šli my, pak Hlubina z Ostravy a nakonec Kohoutek z Chrudimi doprovázen muzikou Karmazín z Pardubic.

Po první části programu byla pauzička na oběd. Jedli jsme v krásné restauraci. Měli jsme kuřátko (mňam mňam). Těšili jsme se, jak to zapijeme pivečkem, ale byli jsme upozorněni, že ceny v této restauraci jsou docela vysoké (pivo 60kč). Po obědě byla pauza na siestu. Každý ji využil jinak. Pro Emila s Pekym byl oběd nedostatečně velký, tak šli na zákusek do pizzerie,někteří se učili, muzikanti se rozehrávali a jiní šli do cukrárny. V určenou dobu jsme byli v kroji a chystali se na druhou část vystoupení. Z mého objektivně neobjektivního pohledu vystupujícího se vystoupení (až na nedostatky v dupání) povedlo! Jenom kdyby tolik nesvítilo to sluníčko.

Jelikož jsou v našem souboru velcí hokejoví fanoušci, odjezd z Prahy do Hradce byl jednoduše "co nejdříve". To bychom ale nesměli čekat na mistra Brandu! Věřte mi, že čekání bylo hodně dlouhé a mnozí byli hodně nervózní! A proč? Vždyť naši hokejisti hráli o zlato! Nicméně vše dopadlo dobře. Hokejoví fanoušci stihli i první písknutí a vhození puku  na led a s velkou nadějí drželi našim stříbrným hochům pěsti...

-LV-

Královéhradecký majáles, hotel Harmony (3.5.2006)

Pozvání na Královehradecký majáles nemohl náš soubor odmítnout a s chutí se připojil ke studentským oslavám.

Mnozí z Dupáků, kteří doposud neměli tu čest nahlédnout do budovy Univerzity HK, si vše vynahradili, když se v její budově převlékali do krojů.Vystoupení se konalo v Jiráskových sadech u altánku a spolu s námi vystupovaly dětské soubory Červánek a Kvítek. Opět jsme se ujistili, že jsme schopni vystupovat i ve třech párech!! Co jsme publiku předvedli? Setkávání, Milování, Hulána, Dupák, Sousedskou.

Hned po poslední úkloně, zamávání divákům a ujištění, že se nám vystoupení povedlo – nepovedlo, jsme se šli co nejrychleji převléci do civilu a hurá směr Špindlerův Mlýn, konkrétně hotel Harmony. Někteří si vysnili, že si do autobusu koupí gyros, ale byli nemile překvapeni, když jim byl nabídnut pouze párek v rohlíku.

Po menších komplikacích při hledání jsme s nadšením vstoupili do hotelu (překvapivé zjištění – hotel Hormony nemá tři či čtyři hvězdičky, zato jednu korunku!). Konal se tam sjezd studentů psychologie z evropských zemí. Trochu jsme se báli, aby naše osobnosti nebyli rozebrány do detailů a nezjistilo se, že vlastně nejsme normální, ale k tomu naštěstí (nebo naneštěstí?) nedošlo.

Mile nás překvapil zájem účastníků sjezdu. Nejprve si nenápadně podupávali nohama, poté se nechali rádi vyzvat k tanci a přispěli k velice dobré a uvolněné náladě. Naučili jsme je náš tanec Doudlebská a oni nás naoplátku naučili tanec psychologů! Někteří si ho tak oblíbili, že ho snad tančí potají doma!

V pozdních nočních hodinách jsme se vrátili domů a příjemně unaveni jsme ulehli do peřin a nechali si zdát krásné psychologické sny!

-LV-

Víkend s folklorem (28.-29.4 2006)

 Letos jsme uspořádali již X.stavění máje na Šrámkově statku v Pileticích u Hradce Králové a oslava kulatin byla více než úspěšná! Ale začneme od začátku.

Již v pátek kolem čtvrté hodiny jsme očekávali příjezd prvního pozvaného souboru, a to Oravanu ze Slovenska. Po nich měli přijet šermíři z Pardubic. Cestou nabrali hodinu a půl zpoždění a trochu si popletli Aldis a Adalbertinum. V pořadu "Soubory se představují" dále vystupoval dětský folklórní soubor Červánek. Po skončení programu se lidé začali scházet v předsálí velkého sálu, kde se rozjela zábava u cimbálu. Lidé tancovali, zpívali, seznamovali se s novými tvářemi nebo se naopak rádi vítali s těmi, které dlouho neviděli.

Jediné, co se z festivalu neuskutečnilo, byla (díky nepřízni počasí) „Roztančená pěší zóna“. Mezitím, co FS Oravan se svými letuškami procházel krásy Hradce Králové, zbytek souboru se pustil do příprav piletického statku. Uvázání mašlí na věnec a věnce pod korunu májky, vynesení laviček pro diváky… Bylo toho hodně, ale povedlo se a netrpělivě se čekalo na zahájení.

Když nastala hodina H, statní hoši ze všech účinkujících souborů zvedli májku na svá ramena a za doprovodu muziky se vydali jako každý rok stavět máj, pro všechna děvčata. Při stavění trnula nejen dívčí část, ale i část přítomných diváků, protože se májka značně kývala z jedné strany na druhou. Vše ale dopadlo dobře hlavně díky zajištění lanem a pohotovým přesunem žebříku. V sobotním programu vystupoval dále FS Kuřátka a Zrníčka a pod velkým stanem za stodolou svými písněmi zahřála diváky také country skupina Doklobouku.

Deštivá předpověď meteorologů naštěstí nenašla naplnění, a tak proběhlo X. stavění máje sice v trochu chladném prostředí, zato však v radostném veselí.

-LV-

Vynášení Smrtholky (2. 4.2006)

Smrtná neděla letos vyšla na 2. dubna. Byl to snad 1. den po dlouhé a chladné zimě, kdy se na nás konečně usmálo sluníčko a udělalo se celkem teplo. Po vydatných deštích a s přispěním právě teplého dne jsme měli obavy, zda vůbec budeme moci Smrtky do těch velmi rozvodněných řek házet. A tak se volalo na Povodí Labe a jiné instituce, které mají co dočinění s vodou, záplavami apod. a zjistilo se, že můžeme v klidu obě Smrtky po vodě poslat. Přesto byly Jiráskovy sady stále zavřeny, ostrůvek, ze kterého obvykle zimu vynášíme, zaplaven a stavidla na Hučáku zvednuta úplně nahoru.

Průvodem jsme společně s Červánkem dorazili před most, na němž byla spousta lidí, stejně tak po celém nábřeží. A tak někteří z nich spojili svoji zvědavost podívat se na rozbouřené Labe se zvědavostí, co tam asi budou ti krojovaní dělat a zůstali na celé Vynášení. Nejprve se na nedalekém plácku objevily ty nejmenší dětičky z Červánku s pásmem Vítání jara a pak se Dupák ujal strojení Smrtek. Jedna za Červánek, druhá za Dupák. Nastrojili jsme je opravdu hezky, včetně košilek, sukní, šátků a nechyběly ani „korále“ z vejdumků. Za chvíli se na přítomné zubily dva celkem sympatické symboly zimy – Smrtky neboli Smrtholky.

A odkud že jsme je nakonec házeli? Zastavili jsme se zhruba uprostřed mostu a za zpívání, které bylo přehlušeno hučením té velké spousty vody, šup s nimi do rychletekoucích peřejí. Ne nadarmo se tomuhle mostu říká Hučák! Zima v podobě Smrtek odplavala, resp. odfrčela tak rychle, že než se člověk stačil rozkoukat, už je skoro nebylo v dálce vidět.

Kéž by to tak bylo i s letošním dubnovým chladnějším počasím.

(Je libo pohádkový konec? Tady je: A od té doby zima ustupuje a vody opadají.)

X. Dětský bál (25.3.2006)

Na X. Dětský bál pořádaný v Adalu v Hradci Králové dětským folklórním souborem Červánek přijeli hosté z daleka i nedaleka – FS Holoubek z Pardubic a Holúbek z Ostravy. Jde o podobnost jmen čistě náhodnou. Ples byl zahájen ve 14 hodin tradičním tancem Polonéza a a zábava se rozběhla naplno.

Dupák vystoupil po Červánku s tancem Dupák ve 3 párech. Muzika se narozdíl od tanečňáku sice sešla v hojném počtu, ovšem bohužel bez basisty. A proto moc děkujeme panu Vlčkovi (vedoucí červánkovské muziky), který nám vypomohl a s tancem Dupák a basou si poradil. Po našem výstupu byl moderátorkou vznesen dotaz, kolik přítomných tanečníků započalo svou folklórní kariéru v Červánku. Ruce zvedli okamžitě všichni! Tedy téměř všichni, jediná Klárka ne. Na druhou stranu nutno zdůraznit, že Klárka v Červánku „zakotvila“ a již nějaký ten pátek vyučuje, takže je vlastně také červánkovská. Proto si myslíme, že je to kompenzace více než dostatečná.

Pro účastníky dětského bálu bylo zajištěno dostatečně prostoru v šatnách (což nebývá zvykem, většinou se všichni mačkají a převlékají na malém prostoru), chutné občerstvení domácí výroby (maminek červánkovských dětí, které se opravdu snažily – napekly a připravily buchty, slané pečivo, buchty, chlebíčky, buchty …). Bál nepostrádal řadu tanečních i pěveckých soutěží o ceny, kterých se dospělý Dupák neúčastnil.

Mediální ples (18.3.2006)

Je plesová sezóna, tak proč se taky na nějakém plese neobjevit. A tak jsme vyrazili na Mediální ples do kongresového centra Aldis. Ale bylo to tak doopravdy?

Ve Velkém sále se objevila Monika Absolonová, Těžkej Pokondr, Martin Maxa a k tanci i poslechu hrál vynikající orchestr Českého rozhlasu dirigovaný Václavem Kozlem. Na Malém sále se pak střídaly rytmy latinsko-americké s dechovkou, folkem, country a populární hudbou. Dole v jednacím sále se rozjela diskotéka a naopak v nejvyšším patře hrála cimbálová muzika. Každý si tedy mohl vybrat, co mu bylo nejvíce milé.A není divu, že většina Dupáků trávila převážně čas na cimbálovce. Zatímco přítomná část muziky Dupáku tam trávila čas téměř veškerý. Ne nadarmo jsme folklorní soubor! Každý se tedy vyřádil či nevyřádil, kde se mu nejvíc líbilo. Někteří se účastnili i tomboly. A někteří i dokonce vyhráli. Klárka si odnesla kalendář a moc pěkné tričko. Před naším vystoupením se ještě losovala první 3 místa vizitkové tomboly, kam Pavla naházela své 3 různé vizitky a obávala se, že by si pro zájezd na Korfu šla v kroji jakožto účinkující. Škoda, mohli jsme odjet autem či si zaletět na nějaký ten ostrov.